Z jiných tratí II/06

Jiří Kolář

Jiřího Koláře jsem mimo útržky obrazů a textů, které mi hlavou a očima proletěly během školních let, objevila blíž až díky jeho velké výstavě, na kterou jsem se v roce 1999 do pražského Veletržního paláce byla podívat hned dvakrát. Kromě slavných koláží a objektů jsem se poprvé začala zajímat i o samotné jeho texty a koupila si první knihu. Od té doby se ke Kolářovi vracím a teprve po více než šesti letech si začínám myslet, že občas i chápu, o čem a proč píše. To bohužel není ani tak neobratný hold jemu jako spisovateli, ale spíš výtka mně samé. Věřím nicméně, že vy na tom budete lépe, s jeho uvedenými texty si porozumíte hned a další si už vyhledáte sami.

J.N.S.

 

DOPIS

Jdi vybrat schránku
a vše
co ti doručila pošta
roztrhej
a rozhoď do větru
aniž jsi zjistil
kdo co posílá nebo píše
Potom pošli všem přátelům
úřadům nebo sdružením
s nimiž jsi v pravidelném styku
prázdný dopis

 

(Dílo Jiřího Koláře, svazek IV.; Návod k upotřebení; Mladá fronta, Praha 1995)

 

 

15. ÚNOR

Vezmi stát po státu
národ po národu,
světadíl po světadílu
a vezmi člověka po člověku;
nikdy v dějinách lidstva
nebyla svoboda ohrožena tak jako dnes.
Jsou nenávratně pryč doby,
kdy státy, kdy národy,
světadíly a kdy člověk
rozhodoval o svém osudu sám.
Svět jako by se zmítal
v jediném kolektivním donquijovství,
v jediné touze po svobodě,
jejiž slunce zašlo
pravděpodobně do konce tohoto století.
A pohleďte,
pohleďte kolem sebe,
ani tam v lůmě lidstva není bezpečno,
je o ně hráno,
o nenarozené.
Na jedné straně z nutnosti,
neboť není socialismu bez svobody,
a na druhé straně z bázně
před ztrátou nejsvětějšího.
Ale díky životu,
smrtelnému životu,
díky člověku prostému, opuštěnému,
díky ženě a muži spravedlivému,
toto slunce,
toto dítě přijde na svět
bez pomoci prvých i druhých,
žena a muž mu pomohou
na světlo světa sami.

 

(Dny v roce a roky v dnech; Dny v roce, texty 1946-47, BB art, Brno 2003)

 

 

1. KVĚTEN – STŘEDA

Opět První máj. Měřeno očima: orli, jež jsme nosili do průvodů o Svátcích práce před válkou, byli vypelichaní strašáci proti rozčepejřeným krocanům, kteří rozpínali křídla nd hlavami účastníků letošních oslav. Měřeno srdcem: orel zůstal kdesi tam a krocan se usídlil.

 

(Dny v roce a roky v dnech; Roky v dnech, texty 1946-47, BB art, Brno 2003)

 

 

Věci a slova a lidé

Všechno je stvořeno proto
aby činilo dobro
Tato tužka
je vyrobena
aby byla zužitkována
a ne zničena
Všechno na co pohlédneš
co chápeš i nechápeš
je tu aby sloužilo
abys toto vše
posvětil upotřebením
a jsou-li zde také zbraně
jak malé je jejich množtví
proti počtu ostatních věcí?
Tak malé jsou tyto malé
užitečné věci
právo stát proti všem
co ničí
a to je jejich cesta
tím se vykupují

Piš si
jednou vše cos napsal
tě zahltí
jestliže jsi nenapsal pravdu
poctivě
na co stačily tvé síly
a cos opravdu psát měl
aniž jsi slevil
neboť vláda slov
jako vláda věcí je bezmezná
protože je jen jedna cesta
osudu věcí a slov a osudu lidí

 

(Prométheova játra, oddíl Jásající hřbitov, Československý spisovatel, Praha 1990)

 

Jiří Kolář (1914 – 2002)
Básník a výtvarník, překladatel, esejista, experimentátor. Po vyučení truhlářem pracoval v různých dělnických profesích, posléze zvolil svobodné povolání výtvarníka. Spoluzaložil Skupinu 42. Po válce se stal v Praze nakladatelským redaktorem. V roce 1952 byl jako autor svazku Prométheova játra zatčen a devět měsíců vězněn. Od 60.1et se soustředil na metodu koláže, vytvořil nové varianty této techniky (chiasmáž, muchláž, proláž, roláž). Podepsal Chartu 77. Od roku 1980, kdy mu československé úřady odmítly prodloužit vízum a v nepřítomnosti ho odsoudilyi k roku vězení a ztrátě veškerého majetku, žil v Paříži. Po roce 1989 žil střídavě v Paříži a v Čechách, kde se roku 1997 usadil natrvalo.

Z bibliografie:

Dny v roce (1948), Roky v dnech (samizdat 1975), Očitý svědek (samizdat 1975), Přestupný rok (1996), Vršovický Ezop (výbor 1966), Nový Epiktet (1968), Mistr Sun o básnickém umění (1957), Návod k upotřebení (1969), Básně ticha (česky komplet 1994) a další.