Z jiných tratí II/09

Nebereme to moc vážně

Rozhovor s redaktorem kulturně společenského časopisu Dobrá adresa vedla – jak jinak než po internetu – Jitka N. Srbová.

Štefan Švec
Impresionistický portrét Štefana Švece ze setkání Dobré adresy. Foto Jakub Tayari.

J. N. S.: Dobrá adresa slaví letos deset let své existence. Pro časopis na internetu (a dnes už se dá říct, že pro kulturní časopis vůbec) je to zcela mimořádný výkon. Jak jste to, navíc při měsíční periodicitě, dokázali?
Š. Š.: Tím, že to nebereme moc vážně. Máme v sobě dost disciplíny na to, abychom časopis každý měsíc nějak spytlíkovali, a dost soudnosti na to, abychom se nehroutili, když má jenom 20 stránek místo 50. Ale teda 20 stránek vlastně asi nikdy neměl. Tak jenom že bychom se nehroutili, kdyby to nastalo.

Když jsme si domlouvali tento rozhovor, byl jsi šéfredaktorem Dobré adresy. Sedmým číslem letošního roku však přechází pod vedení Jakuba Šofara. V roce 2008 zase časopis na čas převzal Štěpán Kučera. Proč takové časté střídání na postu nejvyšším?
     Z různých důvodů. Píšu (už příliš dlouho) dizertaci, takže nemám čas se časopisu pořádně věnovat. Štěpán časopis vedl skvěle, ale odjel na stipendium do Řecka. Dobrá adresa má naštěstí skvělé přispěvatele, kteří ji mají rádi a jsou ochotní pro ni něco udělat. Třeba i ji chvíli vést.

Dobrá adresa má po celých deset let poměrně stabilní okruh redaktorů. Změnila se nějak povaha časopisu s tím, jak stárnete? Nebo se tomu bráníte omlazováním okruhu přispěvatelů?
     To, že neomlazujeme, je jenom momentální leností. Stálí přispěvatelé jsou zlato každého časopisu, ale občerstvovat je třeba. Nejdéle se Štěpánovým návratem to znovu přijde, a snad i my ostatní nabereme síly a někoho přitáhneme. Dobrý časopis by měl být jako magnet.

Jak vlastně vaše redakce pracuje? Jak získáváte příspěvky pro jednotlivá čísla?
     Redakce pracuje e-mailem. Nejdůležitější věci se ale domlouvají každé druhé úterý v kavárně Jericho. Časopis se tam sice probírá jen mimochodem, ale to mimochodem stačí k tomu, aby fungoval.

Kdo je váš ideální čtenář? Přemýšlíte, jak oslovit širší publikum?
     Náš ideální čtenář se zajímá o novou českou literaturu a umění vůbec. Jak oslovit víc lidí jsme přemýšleli, ale momentálně přemýšlíme spíš o tom, jak oslovit širší okruh autorů. Nejlepší marketing je kvalitní obsah.

Proč jste si vlastně zvolili formu PDF jako formát, ve kterém vycházíte? Byla v tom snaha vyjít vstříc konzervativnějšímu čtenáři, uvyklému čtení na papíře? Nenapadla vás myšlenka přejít na nějaký redakční systém?
     Základní důvod byl ten, že jsme neuměli pracovat v HTML. No a moc jsme se technicky neposunuli. Ale hlavně jsme chtěli od začátku dělat tištěný časopis, který akorát není tištěný.

Štefan Švec
Štefan Švec sedící, tvořící. Omán. Foto Maie Crumpton.

Nelze si nevšimnout, že tón Dobré adresy je místy hravý, snad až sebeironický. Je to nějaký druh obrany před pro literaturu nepříliš příznivou realitou, a nebo se prostě neberete až tak vážně?
     Je to dost pravděpodobně tím, že většina redaktorů původně vyšla z okruhu Tvaru, který byl tímhle tónem proslulý. Skoro mi připadá, že je to takový „pražský“ přístup, trošku konkurenční brněnskému, který se bere vážněji. Oba se hezky doplňují.

V loňském roce jsi rozvířil poměrně slušnou diskusi svým článkem pro A2 (http://www.advojka.cz/archiv/2008/13/krize-ceske-literatury). Mně osobně byl ten počin vysloveně sympatický. Jak se na to díváš teď? Kdybys ten článek psal znovu, byl by mírnější, nebo ještě ostřejší?
     Byl by asi hloupější. Mám pocit, že jsem se za poslední rok nějak vymlel, navíc netrénuju, nepíšu. Ten článek byl tak trochu provokace, ale asi pojmenoval něco reálného, proto vzbudil takovou reakci. Dneska už bych ho asi nenapsal, literatura se vyvíjí.

Jaká literární nebo kulturní periodika čteš ty sám? Myslíš si, že jich je na českém trhu dost?
     Mám rád A2, Babylon, čtu Reflex, i když se z něj poslední dobou stal trochu moc aktivistický plátek. Když najdu čas, rád si prolistuju i Psí víno, menší časopisy a vůbec všechno, co se mi dostane do rukou.

Kdybys měl přibrat do redakce DA jakéhokoliv českého básníka, prozaika nebo literárního teoretika (ať již žijícího, nebo ne), kdo by to byl?
     Těch by bylo hodně. Z těch nežijících F. X. Šaldu. Jednak ho nepřestávám obdivovat a jednak by to napsal celé sám.

Jakou knihu máš právě v tašce či na nočním stolku?
     Prověřenou fakultu o normalizaci na pražské fildě. Průběžně si čtu Platóna, Rychlé šípy a Holdstockův Les mytág. Žena mě zásobuje feministickými spisy, papežskými encyklikami a knihami o tom, jak přežít v jednom bytě se dvouletým dítětem. No a otevřel jsem si po dlouhé době Květy zla v překladu Svatopluka Kadlece. Jsou ještě lepší než dřív.

Co bys popřál Dobré adrese do dalších deseti let?
     Aby vydržela a aby se stala nejprestižnější tribunou mladé literatury.

Děkujeme za rozhovor.
     Já taky.