Toto je neskrytá reklama!

Pandora č. 13

Nedávno jsme na tomto místě ocenili nové číslo magazínu Weles, nyní se budeme obdivovat jinému takzvaně regionálnímu periodiku: 13. číslu ústecké kulturně-literární revue Pandora. Někdejší studentský časopis vycházející na Pedagogické fakultě UJEP v Ústí nad Labem se v rukou šéfredaktorky Kateřiny Toškové, s podporou ministerstva kultury a péčí občanského sdružení Nad Labem proměnil v kvalitní tematicky založený dvojalmanach – Pandora vychází s nákladem 300 kusů jen dvakrát za rok, ale stojí to za to – poslední číslo už čítá 180 stran a patří k němu také bibliofilská edice v 50 kusech s přílohami kupř. v podobě CD s „partiturami“ Václava Vokolka a hudbou Jakuba Pecha a Davida Peltána.

Magazín v knižním čtvercovém formátu vyniká vkusným a zajímavým grafickým ztvárněním, za nímž stojí Jiří Hanek. Rubrika rozhovor přibližuje tvorbu Ladislava Nebeského; nad tématem tohoto čísla – tichem – se v pozoruhodné různorodosti sešly básně Víta Slívy („ticho kručí“), Vojtěcha Kučery, Roberta Fajkuse nebo Petra Hrušky („tichý zbytek spánku se ženou“) a Petra Borkovce. Báseň Obrácený kámen posledně zmíněného autora vyniká intenzitou výrazu (vskutku „jasné barvy, jasná slova“); poezie Petra Hrušky nesmírným napětím za tichým děním – ticho je u obou pouze zdánlivé. Robert Fajkus pojmenoval svou jedinou vydanou sbírku Sivý křik - taková je „řeč opuštěných míst“… Také Peter Bilý, oceňovaný slovenský básník, spatřuje ticho v osamělosti; jiná je samota rybářská básníků „Petrova ticha“ (Tomáš Lotocki) nebo tichost němého filmu (Marek Mach).

Dokonce se sem podařilo včlenit experimentální práce tázaného Ladislava Nebeského („hlavní persony třinácté Pandory“ a také autora Wagonu) nebo Emila Juliše (jehož texty jsme nedávno publikovali rovněž), i minimalistická díla letos šedesátiletého Jiřího Valocha s poznámkami Dáši Lasotové. Experimentální ticho představuje nejspíš konstruovaná oproštěnost, ztišenost výrazové stránky.

Teoretickými pracemi na téma ticha v poezii přispěla Irena Vaňková – tiché je v literatuře i jinde to, co je zakryté, vyprázdněné, ticho je také subjektem, který mlčí. I Jiří Koten se zamýšlí nad tichem, které představuje mysl mlčící literární postavy, která promlouvá pro sebe.

Původní texty ticha doplňují překlady ticha pojaponsku (haiku) a konžsku (v překladech Ivana Petlana). Ukázky z tvorby Milana Děžinského, Bogdana Trojaka a Vladimíra Hegera přináší oddíl Beletrie, v Reflexi je tentokrát zamyšlení nad krajinami severočeského výtvarníka Jiřího Kubového, který ilustroval připravovaný výbor z poezie Emila Juliše. Nakladatelství Protis má svůj profil v Edici. Recenzní rubriku zaplnili Ivo Harák, Kateřina Tošková nebo Pavel Horký.

Jednoduše – kvalitní náplň v pěkném obalu, citlivou rukou dobře uspořádaná, pěkně vypravená a editorsky šetrně ošetřená. Uvidíme, s jakým úspěchem se redaktorům Pandory podaří zachovat tematické zacílení -  úkol poměrně nesnadný. Tak mladá, a už tak profesionální a výkonná, chtělo by se zvolat na adresu šéfredaktorky, editorky a korektorky v jedné osobě. Připravuje vynikající časopis, který se neomezuje na regionální tvůrce a lokální hranice překračuje sedmimílovými kroky.

Anna Nymová