Jiří Černohlávek (1933-1994)
Narodil se v selské rodině v Žatci. Studia na reálném gymnáziu brzy ukončily pracovní povinnosti na rodinném statku. Vzdělání získával četbou a samostudiem. Po konfiskaci rodinného majetku r. 1951 žil v Litvínově a pracoval ve Stalinových závodech v Záluží u Mostu, současně začal zveřejňovat drobné příspěvky v regionálním tisku. R. 1953 byl zatčen za pomoc politicky nežádoucímu příteli, posléze vykonával řadu dělnických povolání.
Na konci 60. let pracoval jako recenzent měsíčníku Dialog, v jehož redakci se spřátelil zejména s Emilem Julišem a Vladimírem Vokolkem. R. 1970 bylo však vydávání Dialogu zastaveno a Jiří Černohlávek se musel vrátit k manuální práci. Začal se ale také věnovat básnické tvorbě. Je autorem dvou básnických sbírek ze 70. a 80. let: Óda na potulnou kočku a Cestou do Emauz. Obě vyšly v samizdatovém svazku s titulem Óda na potulnou kočku a jiné básně (Expedice, 1989), oficiálně pod názvem Cestou do Emauz (Klub Obratník) až r. 1993. Na začátku 90. let vycházely Černohlávkovy básně ze sbírek i rukopisů také v Literárních novinách a v pořadech Českého rozhlasu (znovu sporadicky po r. 2007). Soubor knižně nepublikovaných básní z let 1991–1994 měl být základem nové básnické sbírky, k jejímuž knižnímu vydání nedošlo.
V nakladatelství Torst vychází v těchto dnech souborné dílo Jiřího Černohlávka včetně variant a verzí některých básní a básní z pozůstalosti, a to spolu s jeho publicistickými a prozaickými texty, vzpomínkami přátel a recenzemi a ohlasy jeho díla.
