CHROUSTJAZZ

exekutoři básní

to už slyšel tolikrát
ten tvůj jazz

holky slyšel tolikrát
ten tvůj jazz

vlezl ti sem tolikrát
ten tvůj jazz

ten tvůj jazz
mažu po sobě datum

ten tvůj jazz
mažu ti kolem pasu

ten tvůj jazz
pasu po tobě kolem

mám spoustu peněz, co je utratit, drahá?
počkáme, až zdraží, drahý

jazz je moje děvka
a já ti kolem
pasu

bumerang ke smíchu

vrací se
zní z oken zpěv zpitomělých panen
tedy ne vždy

když chceš psát poesii
musíš dát myšlenkám
pohov

i jiné

i jiných židlí

kde je ten pohov?

když chceš
pohovku
dej myšlenkám

židli

přestěhoval jsem se

letící klavír z dvanáctého patra
dopadne akordem
z novoduru

opodále stojící trolejbusák
řehtá se uklouzlé bábě
na přechodu

nevytírat
nevytírat
nevytírat!

ze schránky mi denně vytékají
pračky
obuv pro bosé
instantní prostitutky
dopisy nedojedly

bohužel, nelze doručit pro zaplněnost

v pátém patře nikdo nezvonil!
-         volá nešťastná vdova v perutích po letci

        o patro výše tančí děti
ve tříčtvrtečním hávu

pokud máte balkón
pak ideální teplota
pro stanování
vína
je

šest jídel v baloňáku

pokousaný svetr
mléčná je černouškům drahá

cifry uhlazené dámy
páteře hal
domy vlasů a barevných vousů

zavolal jsem na žáhu hasiče
žebříkem mi vlezli na balkón
jsem je pozval dál
jednomu půjčil knížku
oheň na měsíci
pustil jim armstronga
otevřel jsem vínu hrdlé úzko
pomohl jim stáhnout
žebříček
not
už chápou fis

- ale příště si zavolejte zámečníka!

volá bodře

vítr dnes byl
a létali ptáci
ani nechtěli

teď se mi to stalo

dršťková za dvanáct
-         ale nemám pečivo – drala si prodavačka v bifé párátkem zbytek housky z ucha
nevadí, já to dohoním solí
a cpal jsem si nenápadně polévku do kapes

-         a to víte, že je to už deset let, co umřela Omáčková?
-         neříkejte – deset – a já ji mám před očima, jako by to bylo včera
-         no jo, letí to
-         ale vy jste o něco mladší
-         kdepák, taky čtyřicátej
-         a já myslela, že jste mladší
-         nene, znaly jsme se už ze školy
-         ale mladší vypadáte
-         no, ale Janouchová je osmatřicátej

dělníkovi po mé slánce začne zvonit telefon
-         tak já půjdu, už mě volají –
a letí opravit dětem draka

přišla křehká dívenka
-         ale Janičko, už nemám pečivo
dívka očividně velmi znejistěla a zamilovaně hleděla na poslední chlebíček

raději jsem rychle vypadl
nechtěl jsem být svědkem té tragédie

ach, lásko

ach, lásko
jsi jako prudké zašumění pojízdného tlampače
kde budou hlásit změnu tlaku
mého barometru

ach, lásko
nohou číslo tři cupitáš v ranní trávě a řveš, jak tě studí
jak tě kousl motýl do holeně
a že mi na romantiku sereš

ach, lásko
molekulární stavba tvých rtů
nutí mě utrácet poslední obolus
za peří z andělů

ach, lásko
jsi snem všech hloupých dělníků
v naší závodní
jídelně
ach,
lásko…

manifest nepoesie 

(odlesku poesie)

úvod k tomu, co vás čeká

nasrat do andělů
a postavit je na vaše zahrádky…

 
nepoesie je nejrychleji psaný text
je to otisk skutečnosti
vyhození máchovo sochy do povětří
výřez z haldy špinavého nádobí
kopírák znuděné sekretářky
fronta v obchodě
popelnice
nepoesie nutí skutečné básníky zvracet

odmítat vše
bezcharakternost
lhostejnost ke kritikám
alkoholismus
krom futuristických a surrealistických textů zničit veškerou poesii
na předměty se hledí jako na předměty
skutečný primitivismus
za nepoesií by neměl být sex, ale naopak

nárys
bokorys
a půdorys

text by měl být hotový dříve, než-li se vyvrhne na papír
prázdný arch papíru jest modlou
vagínou pro erotomana

nepoesie byla první
všechno ostatní je šmejd!