FIN

Summer Revisited

smuténka

tak nějak
jsem pohlédl do korun stromů
a uviděl nebe plné hvězd
a bříšky prstů
si při dotyku drsné kůry
vzpomněl na tvoji hladkou kůži
je to už kolikáté léto
co nejsi?
slovo „nikdy“
mi připadá čím dál méně
nemožné

tak nějak
si zvykám
a jen občas závistivě hledím
na to, co mohlo být
ze všech smrtí ta nejstrašnější
je pomalé mizení v čase

summer revisited, part I (šašek?)

jak prapodivně prázdní
tito dnové jsou
ubylo už měsíce
a vážky
nelétají nad vodou

v tichém osamění
přeludy mívám
po setmění

summer revisited, part II

stává se ze mě
pohodlný samotář
kdysi pálila
ale už jsem si zvykl
a osten bolesti
téměř vymizel
v klidu

člověk = dokonalý lhář
neb oklame i sám sebe
mění se
a už brzy
nebudu jako dřív

summer revisited, part III

jasně
jen neříct to slovo
než nám
prokrvácí dásně
a do zapomnění
se propadne
všechno naše chtění

summer revisited, part IV

a jsem tak daleko
že na některé věci
se ptám o kousek dřív

jakpak to
že ještě
jsem živ?

summer revisited, part V

azimut je měkkej
tady mi to funguje
všecko mi to funguje
i tak
asi musí
v prostoru vždycky vznikat distorze
a díra se nakonec
zaplní

any question?

summer revisited, part VI (smuténka II)

tak jako dopadají kapky na hladinu
dopadali jsme kdysi jeden na druhého
ten vzácný pocit
mi chybí

summer revisited, part VII

poklidné večery
kdy slunce dlouho zapadá
a v suché trávě
se krabatí březové listí
jen tak sedím
a koukám dolů
zajíkavý tón
padá do azuru
jen tak sedím
a koukám, jak chodí lidi
oni mě nevidí
já je vidím

summer revisited, part VIII

i stane se mi
cizinec
v cizí zemi
ale spíš
jen tak straším
novou víru totiž
nepřináším

summer revisited, part IX

dítě
elektronického věku:
v bitech musí být,
co není v člověku

posvícenská

šaška přivést kázal hradní pán

poslyš, hořký je tvůj tón
a jazyk ostrý jako břitva

pokrčil šašek rameny

klepli mi kolegu na dvoře
a teď probíhá pitva

summer revisited, part XI - o koncích

šla proti mně
velmi hezká slečna
a já si v duchu říkal:
můza bude vděčná

však
život jde nahoru a dolů
a tak končí i tento příběh:
zahla do bordelu

dotyk nebes na břehu Huang He

z rozedraných šatů
svlékl jsem bolavé oudy
a mé tělo obmyly
posvátné
a velmi kalné proudy

summer revisited, part XIII

jsem
vždyspolečenský samotář
náčelník
Poloviční tvář
oko utopené ve tmě
tiché přemítání
jsem
nespí do svítání

summer - jdětež do někam, XIV

za každý prokletí
i to nejvíc užitečný
člověk nakonec zaplatí
a ceny
nejsou nikdy přijatelný
za každý prokletí
člověk nakonec prokleje
podatelny

summer revisited, the end

tak nějak
nám uběhlo léto
3x jsem pohlédl k nebesům
a je to

3x
jsem dopadl na zem
a ani jednou
si nepřipadal jak blázen

tak nějak
nám uběhlo léto
za lehkou melancholii
může dlouhý půst
léto uběhlo
je pryč
z jara
přijde opět růst

na strništi
vítr se prohání
takový je půst
takové je ticho
takové je
stýskání