ERNEST GASKIN

vyprovodil jsem své šílenství na vlak

vyprovodil jsem své šílenství na vlak
a ten se neustále zpožďoval prostě tam stál
a řekl si že by si měl chvíli počkat aby mi to
jen tak
neulehčoval
přidával pořád čísla na velké tabuli
sledoval jak stojím a trpím a snažím se usmívat
naštěstí ho to
po nějaké době
přešlo odfrkl si a zmizel
naprosto náhle
ubalil jsem si cigaretu která špatně táhla šťasten že jsem konečně našel
lék proti hloupý dlouhověkosti už žádnej dopis od tebe z vlaku
nebo od tebe z naléhavosti a z hloupého pocitu že mě postrádáš
už zase jenom gaskin s pocitem nahoty
pozval jsem pár chlápků z hlaváku
na pivo abych nemusel platit dluhy
sbírka básní o tomhle šílenství je uzavřená má kolek a hloupý jméno
mělas přijet když to bylo aktuální a asi by ses měla líp
i já bych se měl
líp vím to protože vím jak napsat sonet jak chodit po rukou jak
udělat kytaru a jak se zamilovat abych mohl dostat přes držku
já kosmos ládví jak jet do cizího města opít se a vrátit bez
usmysleného původního cíle stopadesátičtyřcentimetrový holky jak
pořád
myslet na trolejbusy na litry černého čaje co jsi pila
a na to jak jsi mi tvrdila že mě miluješ a tak a na
rozpolcený město co neví jestli vážně nemá jenom jednu ulici s tvým
doma kde jsem nebo nejsem předurčenej ležet a čekat jako rybičky co zapomínaj nárazy
o sklo
jsou chvíle kdy jsem si myslel že bych měl utéct ale tentokrát neměl
utéct nikdo

 

 

euforická část

euforická část
pohlavního styku
z oka do oka
strašně snadno vyprchá a
imaginárně definujem imaginárno
mám tě rád protože ti chutná v kfc
mám tě rád protože máš ráda koka kolu
mám tě rád
proti klubu frigidních intelektuálů
mám rád tvůj byt cos označila červenym světlem do okna
kvůli mýmu orientačnímu smyslu
jsem tu třetí den a ještě jsem neviděl
tu tvojí spolubydlící
co je tady všude na fotkách
mám rád že nás nechá
mám tě rád protože každý den najdeš ten největší
čistej hrnec a uděláš kolik se tam vejde hovězí polévky
ještě ten den jí sníš
a jsi tak čistá
mám tě rád protože jsi v jeden den rozbila
mikrovlnou tvorbu
vánoční žárovičky
a tvoje televize
nefunguje
mám tě rád protože děláš u soustruhu
mám rád tvoje pořád naprosto oholený nohy
mám rád tvoje texty v Chuchli napsaný na papíře
položený dva metry od povodní
líbí se mi plyšová želva položená na tvůj klín
aby ses nemusela starat jestli ti není vidět pod sukni

 

 

podle návodu jsme

podle návodu jsme
otevřeli svoje duše bližním
a ony je vcucly
a odmítají je vydat
dokud nebudou mít vlastní stát
nyní
dle nepsaného bodu návodu
který ovšem se situací nepočítal
můžeme duši odložit někde co nejdál
a zbavíme se tak dvou věcí
najednou
vlastně ti
děsně inteligentní slečno
děkuju
nedokázal jsem předtím chápat
co znamená co
hlavně mi uniklo
že samota je asi nejlepší věc
rodu ženského
co mě mohla potkat
po všem
nejraději
bych všechno řešil jinak
podle uvědomění
nejraději
bych dal přednost všemu před ničím
což obvykle popírám
nyní
asi půjdu spát
a probudím se
až budu mít v ruce
jinou ruku
a budu cítit nějaký
rytmus
jakýkoli
(sem
by mělo přijít něco o jazzu
ale taky máte rádi bezkonfliktní klid?)
až budeš chtít
abych odvolal všechny svoje jednotky
z tvýho těla
dej mi prosím
normálně vědět

 

 

prodal jsem diktafon

prodal jsem diktafon
za tabák javanse jongers
o střední síle
a za dvě stě kilometrů
na cestě k tobě
už teď se trénuji
abych se mohl co nejlíp smát
tobě
stevardka se kterou nebudu chtít spát
mě vysadí z jelou busu
a já si opřu zelenou tašku sportovní o záda a
našlápnu jemnym střídmym krokem na jedinej eskalátor a
pro vlastní pobavení budu předstírat že funguje a bude
tma v malym městě a bude nasládle chladně
bagry vykrvácely hlínu viděl jsem je umírat ještě
ráno na cestě do školy a teď jsou mrtví a dívky se
kterýma jsem byl před tebou si vezmou do obchodu s sebou
deštník rozloženej nad hlavou aby mi bylo ze mě ještě
víc a víc špatně
tentokrát se budu stydět jít na záchod já ale vím že je to fér
když ses ty styděla minule dneska jsem dával krev a moč a všechno
na předoperační vyšetření a ukřižoval medvídka a vypil nejvíc
martini (prý stačí pár sklenek noc před operací a dovolí mi
zabrousit do komatu)
dovolil jsem testovat jaderný program na nártu své nohy byl jsem
tak neobyčejně hodný
přestal jsem na nějakou dobu dělat chyby a myl
jsem nádobí (několik hrnečků a příbory dvě a půl hodiny) protože
včera byl den kdy jsem pekl chleba posiloval jsem a zabíjel pavouky
mám neskutečný nutkání milovat se ale velká ryba je ještě nejvíc
daleko ale naživu mě drží nádherná představa tebe v sukni s klínovou
rybičkou nebo v básnickym úšklebku
už jenom dvě stě kilometrů na cestu zpět další diktafon nebo
ledvinu abych ti byl nejblíž a mohl si na dva týdny přestat kousat ruce
přivezu kousek vltavy a sílu svojí všechnu spolu se svojí sbírkou zamilovanejch
šťastnejch a nadšenejch pohledů a náhradní oči právě teď klepu na tvoje dveře

 

 

tak málo věcí je na světě pro člověka

tak málo věcí je na světě pro člověka
s naučenou kuřecí anatomií a přetejkajícíma kapsama
sudy smrtelnýho alkoholu a už žádný noční ulice v brně
žádný bloudění a žádná snaha zahřát se
měj se fajn chlapče a tak
nic nemá smysl běžet nemá hodnotu souložit nemá cenu a
všechno ostatní prostě nemá smysl
konec tvojí lásky nic nezastaví a žlutý autobusy budou jezdit dál
pro jiný lidi někdo jinej s tebou pojede trolejbusem dvacet šest
někdo jinej s tebou bude souložit a snažit se tě tlumit
jenže
já jsem hrozně drsnej kluk
od tý doby co jsi mě viděla naposledy jsem se naučil
chodit po rukou mám o jizvu na obličeji víc a cokoli jsem si přál
jsem sám víc a víc i když natřený zelenou barvou
snažím se utíkat ale najednou nechci před někým ale k někomu
jsem strašně drsnej a nedokážu se přesvědčit nazvat tě krávou i když
moje ješitnost tě strašně nenávidí
vypil jsem asi tři tisíce korun za několik nocí ty peníze jsem vyhrabal z vnitřků kuřat
a byly na tebe byly na zmrzlinu a tabák na pokousání tebe
místo toho skončily v baru na smíchově a ve snaze balancovat mezi šrámkem a
klasickým typizovaným povalečem nenávidím tě
nebo si to alespoň přeju

 

 

baví mne rušit lidi

baví mne rušit lidi
když jedí když si dopřávají chvíle klidu když souloží nebo sledují zpravodajství
baví mne se na ně neviditelně usmívat a s korunou z umělé hmoty kovu a molitanu
mluvit o neopakovatelných příležitostech
(na start mám dnes málo cigaret)
baví mne kuřácké pauzy
ach ano kuřácké pauzy!
jednou za dvě hodiny totiž se mi podaří dostat se ke světlu vprostřed
starých domů dvorů svědomitých děr po shořelých pneumatikách
jednou za dvě hodiny roztáhnu ruce a usměji se
někdy kouřím
navštívil jsem hodně míst v desetiminutových pauzách
a navštívím další

 

 

jaro-podzim 2005