ROBERT KUBÁNEK
Všechny zde uvedené texty pocházejí ze sbírky Zříkadla (1980-2000), BB art, Praha 2000
***
Nebe je věčně zamračené
a my
zahořklé hostie...
Ten kdo nás polkne
Zapomene
(kyselé víno rozlije)
***
Jak se tak dívám... Samí stálí hosti!
promluvil chlap, co najednou tam stál
A když se nikdo dlouho nezvedal, řek:
Tak se hejbnem! Jen ať chrastěj kosti!
Pak s úšklebkem nám kosou ukázal
z lokálu rovnou do věčnosti
Dopis M.
Jsem jak ten stůl
Mám votřískaný hrany
Nasáklej chlastem
voprejskal mi lak
Už trochu starej na mejdany
Zkusim bejt sám
Přijď někdy jenom tak
vypít si hrnek vobyč vína
vyvětrat kouř...
A zejtra jiná
Co nezná mě a nevzpomíná
A je jí fuk, že nechytám ten vlak
kterej tu drnčí každý ráno...
Vždyť já mám, lásko, vyděláno
dávno
na vejlet
do voblak
***
Z vrat chrámu v Bylokdysi vyšli
(zvrat toho kostela)
tři mušketýři dětství mého
(naštěstí stále přítomného)
Pathos
Pornos
Cannabis
a Karban
***
Nemám se rád
když žvaním přemoudřele
když hloupě mlčím
když se mi chce psát
Když domotám se v noci do postele
a hledám sílu a chuť s tebou spát
nemám se rád
Poránu u zrcadla
zestárla cizí nepříjemná tvář
okolo který místo abys zvadla
se smíchem kreslíš pěnou z umyvadla
bezelstně dětskou svatozář
nemám se rád
a nic to vlastně není
jen mi to trochu ztěžuješ
Dáváš mi předem rozhřešení
Nemám se rád a nic to není
... já vím
(a ty mě miluješ)
Třiatřicet
Došlo i na sny
zůstal sotva jeden
(vo flaškách
co jsou bezedný)
Vyjdeš si v březnu
vrátíš se
je leden
...
roky se krátěj
prodlužujou dny
Zápis
Schůzka proběhla
v navyklém duchu:
Po krátké
milostné předehře
následovala
zdlouhavá
nemilosrdná dohra
***
Smůla
že dnes
kdy do pár řádků
dokážu napsat
málem to
co chci
neocitám se
na začátku
ale
prakticky
na konci
Jaro je fuč, tati!
Jak nádherní jsou tito dnové
slastí prodchnuti vícerou
žel
mrzkých sviní zástupové
vše rozkotají
poserou...
|