ROBERT KUBÁNEK

Všechny zde uvedené texty pocházejí ze sbírky Zříkadla (1980-2000), BB art, Praha 2000

***

Nebe je věčně zamračené
a my
zahořklé hostie...

Ten kdo nás polkne
Zapomene
(kyselé víno rozlije)

 

 

***

Jak se tak dívám... Samí stálí hosti!
promluvil chlap, co najednou tam stál

A když se nikdo dlouho nezvedal, řek:
Tak se hejbnem! Jen ať chrastěj kosti!

Pak s úšklebkem nám kosou ukázal
z lokálu rovnou do věčnosti

 

 

Dopis M.

Jsem jak ten stůl
Mám votřískaný hrany
Nasáklej chlastem
voprejskal mi lak
Už trochu starej na mejdany
Zkusim bejt sám

Přijď někdy jenom tak
vypít si hrnek vobyč vína
vyvětrat kouř...

A zejtra jiná
Co nezná mě a nevzpomíná
A je jí fuk, že nechytám ten vlak
kterej tu drnčí každý ráno...

Vždyť já mám, lásko, vyděláno
          dávno
          na vejlet
          do voblak

 

 

***

Z vrat chrámu v Bylokdysi vyšli
(zvrat toho kostela)
tři mušketýři dětství mého
(naštěstí stále přítomného)

          Pathos

          Pornos

          Cannabis

          a Karban

 

 

***

Nemám se rád
když žvaním přemoudřele
když hloupě mlčím
když se mi chce psát
Když domotám se v noci do postele
a hledám sílu a chuť s tebou spát
nemám se rád

Poránu u zrcadla
zestárla cizí nepříjemná tvář
okolo který místo abys zvadla
se smíchem kreslíš pěnou z umyvadla
bezelstně dětskou svatozář
nemám se rád

a nic to vlastně není
jen mi to trochu ztěžuješ
Dáváš mi předem rozhřešení
Nemám se rád a nic to není
... já vím
(a ty mě miluješ)

 

 

Třiatřicet

Došlo i na sny
zůstal sotva jeden
(vo flaškách
co jsou bezedný)

Vyjdeš si v březnu
vrátíš se
je leden

...
roky se krátěj
prodlužujou dny

 

 

Zápis

Schůzka proběhla
v navyklém duchu:
Po krátké
milostné předehře
následovala
zdlouhavá
nemilosrdná dohra

 

 

***

Smůla
že dnes
kdy do pár řádků
dokážu napsat
málem to
co chci
neocitám se
na začátku
ale
prakticky
na konci

 

 

Jaro je fuč, tati!

Jak nádherní jsou tito dnové
slastí prodchnuti vícerou
žel
mrzkých sviní zástupové
vše rozkotají
                     poserou...