ROBERT KUBÁNEK
***
Návraty
kroky zpět
a prázdno
k uzoufání
(ve zmatku
nekonečných vět
doteky dlaní)
Dvaačtyřicet
Mladší ať píšou
básně o něze
O něze
která
mučí vítěze
a poraženým dává sílu
… vládkyni šesti světadílů
Mně už to z huby neleze
Zasloužený epitaf
Navrch hnůj
vespod
chuj
Pozdě píchat
honit…
Osmatřicet
Z pohádek
hádky
Todetanz mezi řádky
Bezcestí
z cest
a z přání
nedodatky
Kudy a kam?
Tma Tam
(zas o krok zpátky)
***
Mlčíš…
Dívám se
do nebe
a na hladině řeky
čtu:
Umřu smutkem bez tebe
(a s tebou chcípnu vzteky)
Erató
Potvora
s ksichtem učitelky
Nemívá nic
jen voči velký
v nich pohled laní…
Fakt je k zulíbání
Když tónem chytrejch
rozvedenejch paní
dokola žvaní
vo mým psaní
Re-evoluční etuda
Bylo vás tolik
Najednou je sama
(bílá jak stěna
černá beznaděj)
Tiskne se k tobě
v noci pod hvězdama
má rozmlácenej vobličej
(nahoře nebe
po ulicích lidi
a dole skromný
volný postele)
(vznešenej cíl
co každej nenávidí…)
(a jak si lehne
tak mu ustele)
Milý Leo…
Kanály keců
písní
básní stohy
krve a chlastu
co tu teklo
Pro andílky
co roztahujou nohy
(a pod sukní maj peklo)
***
Ona a on
Vtom světlo zhasne
(dvě svíčky
jako převrácený skotom)
„Tolik vás chci…“
„Co dělat… když já vás ne…“
Oba jsou mrtví
a nevědí o tom
Pro I. M. J.
S chlastem nebo bez něj
obzory mi temněj
Bez chlastu i s chlastem
brodim se marastem
(au!)
***
Až se zas budou
svářit principy
ať chcípnu
jestli se hnu
třeba jen na krok
vod pípy
Sonet pro J. S. M.
Tři slova – stopy v oblacích
ztrácejí se a vrací…
Tisíce stránek popsaných
nikdo je neobrací
Jen šedá místa v kavárnách
šedivá rýmování
palčivý velkoměstský strach
v neklidném usínání
A sklenka vína, kterou tiše
vypije každý raděj sám
a Praha – ústa dokořán
své sloky po ubrusech píše…
Desítky roků nezmění
čtvrté století mlčení
Druhý sonet pro J. S. M.
Svědomí věků? – Ticho po pěšině
Ať hlasy němých letí do nebes…
Ty sotva zvlní olej na hladině
jež nehybná je po staletí – Dnes
cizí lžící vyjídáme kaši
co vtipná byla možná před lety
a po hospodách zpíváme tu naši
když rozhazujem konfety
nesmělých přání
smutků… pousmání
kterými odměřujem čas
než přijdou jiní
stejně vinní
a vystřídají nás
Třetí sonet pro J. S. M.
Malátný pohyb… planý slib
a skutek… Ani zdání
jen mělký dech, tisíce chyb
pomalé umírání
ve zlomcích něčeho, co zbylo
v asfaltu ulic marných měst
do kterých slabě nasněžilo
vzdálené nebe chladem hvězd
pro hrstku bláznů
kteří sází růže
a píší větu za větou
v tom prázdnu
kde nic nepomůže
a růže beztak nekvetou
Výprodej – upozornění
Nechoďte za mnou
Za žádnou cenu
nevycházejte z údivu
***
V cukrárně
na rohu
pár deci vína
(za okny dlouhá
vinohradská ulice)
Vlastně jsi pořád
k nepřečkání hezká
(a já tě skoro všude
potkávám)
|