LADISLAV NEBESKÝ

Deset plošných binárních básní

Ve Wagonu III-IV/07 jsem psal o tom, jak se koncem r. 1965 zrodila moje idea binární básně (a trojici binárních básní jsem tam představil). O 44 let později, uprostřed silvestrovského večera 2009, mě zcela nečekaně napadla idea plošné binární básně.

V původní binární básni bylo písmeno slova zakódováno řetězcem složeným ze značek 0 a I; kód celého slova byl výsledkem spojení takových řetězců. V plošné binární básni je písmeno slova zakódováno řádkem nebo sloupcem složeným ze značek □ a ■ (řádek značek se vždy čte zleva doprava, sloupec značek shora dolů); kódu slova nebo skupiny slov odpovídá plošný obrazec.

Plošné binární básně se od těch původních viditelně odlišují svou formou. Avšak nejvýznamnějším rozdílem mezi plošnými binárními básněmi a binárními básněmi původními je to, že změna formy binárních básní výrazně rozšiřuje jejich obsahové možnosti.

L. N.