JANA "NIKITA" KOBESOVÁ

Drzá k Bohu

V příštím životě budu kočka
stejně už jsem jí jednou byla
prostě budu kočka
už jsem si to zasloužila

tím, že žiju
krásně, zoufale a rychle

tím, že miluju
nesmyslně, vášnivě a nedbale

tím, že umřu
bezbolestně, doufám troufale

 

Májová

v lásky časech
nečasech
na křídlech ohnivejch ptáků uniknem

láskyplně
raz dva vzdech
oběsím se ti ve vlasech
jo v těch v lásky plných nečasech

 

Kdo z koho

Hebký ticho v šerosvitu
v krotkých očích
chcípnul jas

Pálí dotek za úsvitu
Ještě chvílí
Lež má čas

Neřeknu zůstaň pod peřinou
zradím tě dřív
než přijdeš zas

Shořelá víčka vlastní vinou
Kdo z koho?
Nikdo z nás

 

Rekviem

Jemně tě obkreslím bílou křídou
a z vlasů vyčešu ti děs
než si pro tebe přijdou
než tamten
rázně zatne pěst
vyhodím z vázy kytici uschlých růží
naší špínu z oken umeju
aby si nešel do pekla s husí kůží
slzama tě zahřeju.

 

Sebevražedná

Na námořnicky modrém nebi
před zraky vyděšných hvězd
broušeným půlměsícem pustím si žilou
posledním ze všech hloupých gest

 

Meziplanetární krach

Sním o očích
diamantově zářících láskou
nadějí a sny většími než jsem já

sním o krajích
kde si slunce s měsícem láskyplně podávají ruce
pijí bílý rum a hrají mariáš o své slzy

sním o probuzení
jediným dotekem tvého diamantového pohledu
za svitu opilého měsíce i slunce karbaníka

Tak mě probuď
ať tiše spolykám všechny své měsíční slzy
neboť v tom meziplanetárním mariáši prohrávám

... a jestli nejsem na mizině, budu brzy.

 

Času dost

Do rána máme času dost
vypít, co můžem
dožít si pro radost

vždycky do rána máme času dost
umřít
jen tak zabít přítomnost

Jenže času
nikdy není dost
hlídat si tak horký zboží
jako je tretka nevinnost

 

Opilá II.

Proleju výkřiky
Zas ptáky uřvaný
Jejich ranní píseň

Hrdlem

 

Kolikrát

Kolikrát
tě ještě opláču
kolikrát sprostá si budu
budu si za káču
kolik vody slaný
pod plachtama
dobrý víry
překonám
co já vím

kolik ještě nocí
než tě dohoním

 

***

Když se stydím
za svý
všechny skutky
když tvoje slunce bejvá prudký

když mě soudíš
za mý
hříchy vratký
když svědomí mívám krotký

a svádím se ulicema
tmavýma
si ten, co mě soudí
smutnýma očima

 

Střelecká

Ostrejma střílím odteďka
a žádný varovný do vzduchu

brzo budeš na dostřel

tak pozooor
nabila jsem lásku ostrejma
a zajatce neberu

 

Maličká křeč

Ta maličká křeč bolesti
než první horká kapka sklouzne po tváři

opojná tak,
že někdy je i plakat slastí

ta chvilková křeč od štěstí
má na míle daleko i blízko

Ta malá křeč bolesti
než první horká kapka sklouzne po tváři
opojnou horkostí v bodě zlomu
hladí jak jemná pírka holubů

Ta maličká křeč má blízko ke štěstí
než výkřik dolehne k boží záři
než usušíš je závojem z mlhy
a věneček prodáš za duhu

Ta malá křeč bolesti je návyková jako heroin
a tak občas pláču, jen abych se potěšila

 

Vášnivá

Slastí
šustím smýkám
třeštivou hlavou ďábly zvykám
právem ryzího bezbožníka
na hříchy jenom podle jména
tak proklínej mě
podle chuti
nestydím se
že jsem vyděděná