MARTIN PROVAZNÍK
Zasněžené jabloně
***
Před osmi dny
začalo sněžit
a drží to
šípky a nažloutlé jabloně
leží sníh
a mě to baví
***
Všechno to ztichlo
ale přesto tam zůstaly
a nám je dobře
můžeme na ně šlapat
roztáhneš prsty
a je to jako bláto
to ticho je bez konce
a bláto voní
ke každému jablku
zrnko písku
***
Vedle jeřabin
mají stát u cesty jabloně
stejně jak soused
co natáhne kozu
a vždy
když jsem se vracel
zavonělo uhlí
a já měl pocit
že jsem doma
***
Naléváš z lahve mošt
venku sněží
a ty myslíš na ohryzek
to jediné
co připomíná rybu
***
Tohle malovaly tvoje ruce
nevidomá Sue
prsty popálené od kopřiv
posouváš se
ty shnilé do kýble
a zbylé Ábelovi
***
S bratrem jsme milovali
kyselost jablek
bez dechu mlátili klackem
tam vzadu
a stejně nechtěly
rozežrané patro na jazyku
s tím kyselým mezi prsty
položíš ruku do písku
jablka totiž vtiskávají
***
Potom je budem vozit
sypat
a házet na ně hlínu
do stejné díry slepici
byla už dlouho špatná
a za rok nejsou
ani kosti
jádřince rozemleté v jílu
***
Nešel jsem tam
pes mě tahal za nohu
zakřičel kohout
a do toho bláto
mám strach
že tam nebudou
že budou ležet
ve zmrzlé trávě
ubylo sněhu
a my je nechali
***
Možná chcípne kohout
kolik mají životů
a kam ho dáme
uvařit psovi
nebo na zahradu
tvrdá jak dno od sklenice
vyhřezává
nemám chuť
polykat šťávu z jablek
***
Jablek se nenajíš
s pachutí Adama
na jazyku
držíš kus sebe
polykáš
má to slupku
a škrábe to
***
Pod sněhem
posmrtnou masku
dvakrát se nadechni
ucítíš kostival
potom to sleze
vezmeš hrábě
a bude jaro
***
Nikdy bych nevěřil
jak je důležité mít
pevno pod nohama
nalámat větve
do novin
nebraň se jaru
olízni prsty
a nech vzklíčit hrách
***
Nechtěl
ale musel
podepsat ortel
jabloni
usnuls
Kaine
ne
nechci slyšet
o pláži
v sadu
***
Rozdíl
mezi šťávou z jablek
a zrnkem písku
je v chuti
přemýšlím
jak bych tě
ještě rozmazlil
***
Sněží
je jaro
a ty chceš zavolat
oroduj za nás
Ábeli
musíš ke zpovědi
***
V labyrintu
žlutých čar
pálí
obnažit
přetrhat
tolik to bolí
stébla trávy
na voze
***
Drhnu až na dřeň
zatopit dřevem
z jabloně
stejně jak vypít
vlastní krev
a posypat Evu pískem
poklekám
rozkvétáš
dorůžova
***
Potři si hrudník
jablky v těstu
a vdechni to
nahnilé listí
když blije pes
všichni odvracejí
s pachutí ryb
a hlavou kohouta
***
V prostředním pokoji
kde se válel smrad
jak vylité mléko
pod kobercem
do jara neshnily jablka
***
Vždyť
ne tolik
jen dětskou vaničku
a PET láhev
vycpané jádřince
pískem
vůně prasečí krve
a teplo
ani je nekrájej
nebudou stačit
hrnce
***
Uprostřed stolu
nakrájíš křen
vdechneme smrt
a za roh pro jahody
parkovat v kopci
snad velké jabloně
oni dnes nejsou
macešky
a někde tam
se udilo maso
***
Zasněžené jabloně
cestou
z vlaku
chtěl bych ti
malovat záda
pomalé tahy štětcem
jak koušeš do jablka
a ráno
i za nehty
psí moč
***
Když zmrzne králík
vejde se do dvou
igelitek
z jedné jsem musel
vysypat jablka
a pes je našel
***
Před osmi dny
to začalo
a stále drží
v mládí
jsem viděl
zabíjet prase
bratr tam byl taky
co se v mládí
to potom
Abramovi
ulepené slupky
popelem
***
Bývala rána
kdy to tlouklo
a nám se nechtělo
otisknout
ptákům
do vlhké srsti
evangelium
lopatu písku
a list jabloně
***
Studené prsty
od nakyslé vody
čekáme na oplatku
v sadu se ulevilo větvím
přijmeme prodavačku
vlhko
jak podaná broskev
z dětské ruky
a my je vidíme
stárnout
ve vlažné vodě
poléváš
|