MARTIN PROVAZNÍK

Zasněžené jabloně

***

Před osmi dny
začalo sněžit
a drží to

šípky a nažloutlé jabloně

leží sníh

a mě to baví

 

 

***

Všechno to ztichlo
ale přesto tam zůstaly

a nám je dobře
můžeme na ně šlapat

roztáhneš prsty
a je to jako bláto

to ticho je bez konce
a bláto voní

ke každému jablku
zrnko písku

 

 

***

Vedle jeřabin
mají stát u cesty jabloně

stejně jak soused
co natáhne kozu

a vždy
když jsem se vracel
zavonělo uhlí

a já měl pocit

že jsem doma

 

 

***

Naléváš z lahve mošt

venku sněží

a ty myslíš na ohryzek
to jediné
co připomíná rybu

 

 

***

Tohle malovaly tvoje ruce
nevidomá Sue

prsty popálené od kopřiv

posouváš se

ty shnilé do kýble

a zbylé Ábelovi

 

 

***

S bratrem jsme milovali
kyselost jablek

bez dechu mlátili klackem

tam vzadu
a stejně nechtěly

rozežrané patro na jazyku

s tím kyselým mezi prsty
položíš ruku do písku

jablka totiž vtiskávají

 

 

***

Potom je budem vozit
sypat

a házet na ně hlínu

do stejné díry slepici

byla už dlouho špatná

a za rok nejsou
ani kosti

jádřince rozemleté v jílu

 

 

***

Nešel jsem tam
pes mě tahal za nohu

zakřičel kohout
a do toho bláto

mám strach
že tam nebudou

že budou ležet
ve zmrzlé trávě

ubylo sněhu

a my je nechali

 

 

***

Možná chcípne kohout

kolik mají životů
a kam ho dáme

uvařit psovi
nebo na zahradu

tvrdá jak dno od sklenice
vyhřezává

nemám chuť
polykat šťávu z jablek

 

 

***

Jablek se nenajíš

s pachutí Adama
na jazyku

držíš kus sebe

polykáš

má to slupku

a škrábe to

 

 

***

Pod sněhem
posmrtnou masku

dvakrát se nadechni

ucítíš kostival

potom to sleze
vezmeš hrábě

a bude jaro

 

 

***

Nikdy bych nevěřil

jak je důležité mít
pevno pod nohama

nalámat větve
do novin

nebraň se jaru
olízni prsty

a nech vzklíčit hrách

 

 

***

Nechtěl
ale musel

podepsat ortel
jabloni

usnuls
Kaine

ne
nechci slyšet
o pláži
v sadu

 

 

***

Rozdíl
mezi šťávou z jablek
a zrnkem písku

je v chuti

přemýšlím

jak bych tě
ještě rozmazlil

 

 

***

Sněží
je jaro

a ty chceš zavolat

oroduj za nás
Ábeli

musíš ke zpovědi

 

 

***

V labyrintu
žlutých čar

pálí

obnažit
přetrhat

tolik to bolí

stébla trávy
na voze

 

 

***

Drhnu až na dřeň

zatopit dřevem
z jabloně

stejně jak vypít
vlastní krev

a posypat Evu pískem

poklekám

rozkvétáš
dorůžova

 

 

***

Potři si hrudník
jablky v těstu

a vdechni to

nahnilé listí

když blije pes
všichni odvracejí

s pachutí ryb

a hlavou kohouta

 

 

***

V prostředním pokoji

kde se válel smrad

jak vylité mléko
pod kobercem

do jara neshnily jablka

 

 

***

Vždyť
ne tolik

jen dětskou vaničku
a PET láhev

vycpané jádřince
pískem

vůně prasečí krve
a teplo

ani je nekrájej

nebudou stačit
hrnce

 

 

***

Uprostřed stolu
nakrájíš křen

vdechneme smrt

a za roh pro jahody
parkovat v kopci

snad velké jabloně
oni dnes nejsou
macešky

a někde tam
se udilo maso

 

 

***

Zasněžené jabloně
cestou
z vlaku

chtěl bych ti
malovat záda

pomalé tahy štětcem

jak koušeš do jablka

a ráno
i za nehty

psí moč

 

 

***

Když zmrzne králík

vejde se do dvou
igelitek

z jedné jsem musel
vysypat jablka

a pes je našel

 

 

***

Před osmi dny
to začalo

a stále drží

v mládí
jsem viděl
zabíjet prase

bratr tam byl taky

co se v mládí
to potom
Abramovi

ulepené slupky
popelem

 

 

***

Bývala rána
kdy to tlouklo

a nám se nechtělo

otisknout

ptákům do vlhké srsti

evangelium

lopatu písku
a list jabloně

 

 

***

Studené prsty
od nakyslé vody

čekáme na oplatku

v sadu se ulevilo větvím

přijmeme prodavačku

vlhko
jak podaná broskev
z dětské ruky

a my je vidíme

stárnout
ve vlažné vodě

poléváš