PAVEL SOBEK

První část sbírky Atlasové zpěvy

Motto:

Dálo se to jako v některých snech.
Láska ztracená, či jiná, považovaná za nemožnou
či neblahou, nyní přichází. Nebo jde o představy
osoby cizí, která se pojednou ve snu rozváže
do gest a slov, které ji učiní lásky hodnou.
Ne snad že bychom po probuzení museli běžet
a hledat ji, nebo že by se něco kvůli tomu
v životě změnilo, ze snu se však bodavá něha
dlouží do dne a jí jsme živi…

Vittorio Sereni, Fragmenty porážky

 

I. Atlasové zpěvy

Obrazem

Odolnost
a něha
Znova
přes ten most

Síla v listech buku
Ještě stále
píseň
jména

Stále ta obtíž
Čekané
Na jarním nebi
jemný svist

 

 

Prchající II.

Sedni si
ke mně
Je ještě čas
než půjdeme

Řeč
nedostatků
Kamení
taktů

Sepni si
vlasy
Čeká
bouře

 

 

Čištění

Nemluvme o válce
oba to víme
Tají se pak dech
a moře se leká

Žádný vztek
sklouznutá slova
a na dotek
chybné léto

Jejich smích
Máš v očích něhu
s jasem
rtů

 

 

Kam nedojdem

Plynutí obrovitých listů
mořské vlny
Atlas a
jeho hřbety

zní
dálkou proroctvími
pomalu otvírána
drtí

Kam dohmátneš
jen suť
Vše snad někde začíná
a patří dlaním

 

 

Rozhled

Vleklé
čekání radosti
Dosáhnout moře
tebe vděčný

Na ohýbaném pohledu
Nad zálivem
vyhřátá slast
útesů

Tak je to tedy s údivem?
prostá smrti
Oslnění
Závrať úhlu

 

 

Zbylé

Už žádné
tučné slovo
kůň a svist

Slyším tě obrazem
jak našlapuješ krajinou
Jsi za rohem
mého stmívání

tak křehce zasazena
Cítím tu vůni
a písek odpuštění
padá

 

 

Meziřádky

Mluvil jsem k ní
tála
Spěchal jsem
od hřiště

Rozhodnutý zápas
Ale no tak!
Krom rána
nezáleží na ničem

Jak jsi to myslel
s tím
“na okraj”?
(a zvážní)

Usměju se

 

 

Bludnému chodci

Jsou hranice
Bez polí Bez hvězd
Nic v nich
nezměříš

a psát je
nelze

číst se dají

vlnám

 

 

Na ostraze

Tak neblaze a o to
úmorněji!
Znalci se usmějí
Děti
na ostraze

aby rým
nezněl lepkavě
šalebněji:
Rumvartim.
Finská říkanka
proti zběsilosti

 

 

Pescadero

Komu tu nestačí
modlitba
vzlyká
na boční tmu

světlo ve vlnách
prý snadné

Co ale ryby
rybáři
v té noci?

 

 

Úsměv

Hvězdy prý nečarují
hvězdy ví!
jen tak se usmívám
nad vlnkami řeky

jako se vždycky spíše usmívám
a tiším
chybí mi moře, žena a syn
jsem neskromný

Asi se něco děje
když nemůžeš mluvit

Někdo čeká na slunce
přijímá rány
usmívá se

 

 

Proti

Zamrzlá putování
proutím
Schází se dolů
Taví se

přívrat léta
v ženiných
obvazech
zima

Spojené
crescendo
a diminuendo

 

 

Z pastvin

A ty přece
s ovečkou
jediná

s loučí vcházíš
krajinu dne
v prstech

pot a květiny

vše
co tvému muži
stačí

 

 

Přátelé

Čtvrté patro blesku
serpentiny
svod

Kroužení bolesti
mírné Ticho
Chodci
ostružím

Nezbývá
než se
nepřipoutat

 

 

Lov(e)

Znáš sítě
rozhozené
k hloubi

nečekaná
modř

kolébání
loďky

a pak
prudké záběry
vesel ve vlnách

 

 

Jediná věta
   (V.K.)

Sýr chleba víno
nůž
vzpomínky

Nůž sýr chleba
víno
vzpomínky

Víno chleba vzpomínky
sýr
nůž

 

 

Odtaženi

Zírali
až pobřeží
setmí

Přijde jim
známá
ta zvídavost

jdou zpět
a kdokoliv
je může zranit

 

 

Bázeň

Němí ve slovech
němí
k stoupání

sesuvem uchopeni
poddotykem

Někdo k nim hovoří
Kdo tuší
že nestrhává mosty?

 

 

Vratce

Naslouchání
chvění
bojí se

i ráno vstávají
v obavách
zřetězení

jen nepřetnout
to
co vlastně není

 

 

Vzápětí

Víno je vzácné
plné
průniků

Někdo tu ještě
píše

v očích
za hlubinou
před

 

 

Docela

Slyšíš to utišení?
Záliv
spí

Dlaně
se dosud
nerozhodly

a právě jim:

jen jedna bázeň
která
neodděluje

 

 

Touhám

Ještě touží
staví si
hranice

a pole čeká
strom
racek
hladinu střeží

loďka
je prázdná!

 

 

Prostupy

Nelze stále unikat
V horách padá
i souznění

Náruč čekání
hladová
neúplná

ale kamení
se láme
po tvém způsobu

vrstvy
láska

 

 

Riziko

Kdo vykročí
nezastav
Váhy

Tvé nárty
zpívají
letí

Dej pozor!
opatrně
našlapuj

 

 

Vyrovnání cesty

Ponechat meze
zbrkle
neprchat

Tady je vítr svěží
Tam je tvar
zde

moře
plné
neznámého

opatrně přejdi

 

 

Nezvaný

Pokud nenastal
nejzazší
nepokoušej se!

Svému srdci
dechu
nechej čas

Snu
co ti
nepatří

 

 

Rybářská bárka

Slunce
Slunce ryb
Vláčení
Vítr se utišil
a přece je
moře neklidné
Žíznivá sůl

 

 

Čtení Knihy knih

Soumrak oken
běl svitu
on v dlaních Knihu
ona naslouchá

protože ona čte
jak hladí dítě
protože on slyší
jeho spánek

 

 

Svítání

Atlasové zpěvy
na slunečních
hodinách

Kolem skal
Pastýř

jemnou
tvrdou
holí

otevírá
prameny